×
Fandím. Ale tréninkové brány už mě nelákají, říká Šárka Strachová

Fandím. Ale tréninkové brány už mě nelákají, říká Šárka Strachová

22.10.2019

Je to už dva a půl roku, kdy se naposledy postavila na start velkého závodu. I bez kolotoče neustálého cestování, tréninku a závodění se však nejúspěšnější alpská lyžařka české historie Šárka Strachová takřka nezastaví. Vychovává dcerku Emu, do toho vede vlastní kliniku Vo2max Systém celostní terapie a sportu. „Výchova dcery se nedá s ničím srovnávat. Ale co se týče závodění a vedení kliniky, tak tam by se řada paralel našla,“ říká slalomová legenda, mistryně světa a olympijská medailistka.

V minulosti jsi několikrát uvedla, že konce kariéry rozhodně nelituješ. Pořád se ti po závodění ani trochu nezastesklo?

Stále se mi po závodění nestýská a vím, že stýskat nebude. Užila jsem si ho dosyta. Naopak pokud někde vidím fotky například z cesty, kempu v Jižní Americe nebo z lyžařské haly, jsem ráda, že už se mě to netýká. Bylo to vše krásné, ale náročné. Patnáct let ve Světovém poháru je dlouhá doba a bylo na čase změnit životní směr.

Jaké to teď je postavit se na lyže, když víš, že ti nikdo neměří čas, neupírají se na tebe zraky tisíců lidí a můžeš si kopec sjet jen tak, pro sebe?

Je to naprosto skvělé! Nejenže mi nikdo neměří čas, ale neřeším, jaké je počasí, jestli budou dobré podmínky na trénink a to všechno kolem. Prostě si jdu „jen“ zalyžovat. Užívám si přírodu a jízdu z kopce dolů. Tréninkové brány už mě vůbec nelákají.

Jak ses po konci kariéry srovnala s tím, že najednou už nejsi v tom kolotoči neustálého cestování a závodů a můžeš žít „normální“ rodinný život?

Byla to velká úleva. Tělo a hlava už byly totálně přehlcené a unavené z trénování, závodění, cestování. Ze dne na den jsem přestala s jakýmkoliv sportem nebo aktivním pohybem. Potřebovala jsem úplně vypnout. Po několika měsících jsem se začala pomalu ke sportu vracet. Samozřejmě v rekreačním pojetí. Miluju pohyb a bez něj bych nemohla být.

Jak často se dostaneš na lyže? A užíváš si volnou jízdu stejně jako povedený slalom?

Lyže jsem odložila po finále Světového poháru v Aspenu v březnu 2017 a postavila se na ně až před koncem roku 2018. Takže celkem dlouhá pauza. První zimu po ukončení kariéry jsem ale byla už ve druhém trimestru těhotenství a nechtěla jsem riskovat nějaký pád. Během loňské zimy jsem byla na lyžích i na skialpech několikrát a moc jsem si oboje užila. Jezdím na slalomkách, ale mám schované i obřačky, kdybych dostala chuť na delší oblouk.

I bez neustálého cestování, tréninku a závodění se ale rozhodně nenudíš. Co je psychicky náročnější – závodně lyžovat, nebo vychovávat dcerku Emičku a přitom vést vlastní kliniku Vo2max Systém celostní terapie a sportu v Praze Karlíně?

Výchova dcery se nedá s ničím srovnávat. Ema je naše štěstí a radost. Doprovázet jí na její cestě životem je pro mne asi ta největší životní výzva. Co se týče závodění a vedení kliniky, tak tam by se řada paralel našla. Například složení a vedení týmu, určení cílů a plán cesty k jejich splnění, motivace, dílčí úspěchy a neúspěchy. A obojí vám dokáže jak dělat radost, tak občas starost a vrásky na čele.

Kliniku celostní terapie jsi otevřela ještě v období, kdy jsi vrcholově závodila. Co tě k tomu vedlo a čemu konkrétně se věnuje?

Věděla jsem, že se nechci dál věnovat aktivně lyžování nebo trénování. A hledala cestu, jak sdílet vše, co jsem se naučila během své kariéry, především v péči o naše tělo a naše zdraví. Kliniku jsem založila již v roce 2015, ale naplno se jí věnuji až od jara 2017. Do té doby to byl spíš koníček. Klinika je pro širokou veřejnost, jak lidi sportující, tak nesportující, s chronickými i akutními obtížemi. Věnujeme se jak dětem, již od novorozeneckého věku, tak dospělým. Zajímavou nabídku máme i vrcholové sportovce. Klinika si zakládá na celostním přístupu. A to jak v rámci jednotlivých terapií, tak jejich vzájemném propojení. Klienty učíme prevenci a péči o své tělo jak na úrovní fyzické, tak i psychické.

Díky speciálním nabídkám jsou častými návštěvnicemi kliniky také aktuální členky reprezentace. Lze říct, kterou službu nebo proceduru využívají nejvíce?

Určitě je to fyzioterapie a následně i fyziotrénink, kde se již aktivně cvičí a pracuje na správném zapojení a následném posílení vnitřních stabilizačních svalů, které právě i lyžaři tolik potřebují. Někteří využívají i konzultaci s psychoterapeutem v rámci přípravy na sportovní výkon. Naše nabídka je opravdu široká, například i co se týče posílení imunitního systému, léčby chronicky opakujících se onemocnění nebo celkového detoxu organismu.

Je příjemné se tam s lyžařkami potkat a prohodit pár slov?

Dřív jsme se tam potkávaly častěji a bylo to vždy velmi příjemné. Přece jen jsme spolu strávily spoustu času. Teď s Emičkou už nejsem samozřejmě denně v práci, a tak to musí být spíš náhoda, abychom se na klinice zrovna sešly.

Stíháš vůbec nedále sledovat dění ve vrcholovém lyžování a počínání českých reprezentantů?

Stíhám čím dál tím méně. Olympijskou sezónu jsem docela sledovala, času bylo více. Loňskou už mnohem méně. Také bývalé kolegyně postupně odcházejí a nové závodnice již osobně neznám, a tak to samozřejmě není tak zajímavé sledovat. Jsou ale závody, na které se vždy podívám velmi ráda. Jako je chlapský slalom ve Schladmingu, ženský slalom ve Flachau nebo samozřejmě Kitzbühel. A českým sjezdařům fandím vždy, pokud nestihnu závod vidět, podívám se alespoň na výsledky.

Kdo z aktuální reprezentace tě v minulé sezoně nejvíce zaujal?

Sledovala jsem spíš ženskou část týmu dospělých. Přiznám se, že například v juniorských kategoriích se trochu ztrácím. Gabriela Capová měla moc hezké výsledky, opravdu poskočila výkonnostně o velký kus kupředu. Budu držet palce, ať dokáže v nadcházející sezóně na své výsledky navázat.

Co bys poradila mladým závodnicím, aby se aspoň přiblížily tvým výsledkům?

Popřála bych jim, ať jsou především trpělivé a vytrvalé. Je to dlouhá cesta. Dále kvalitní tým a zázemí, bez něho to nejde. I když je lyžování individuální sport, je založený na týmové práci. Důležité je budovat vše na pevných základech postupně krok za krokem. Tedy nic nepřeskočit a nikam nepospíchat. A nejdůležitější je vnímat sebe sama, své tělo a jeho pohyb. Neorientovat se příliš na výsledky a čas, ale na pohyb samotný, na náš dobrý pocit a radost z jízdy. Dobré výsledky se potom určitě dostaví.



Toyota

Hlavní partner OSÚ AD SLČR

Partner

Pool Partner

Mediální partneři