Z výsledku do 10. místa na olympiádě bychom byli nadšení, říká předseda úseku
Radost dělají předsedovi běžeckého úseku Aleši Vaňkovi výkony českých juniorů v mezinárodních závodech, ale také práce pořadatelů pohárových závodů v Česku. „Pokud by se některému závodníkovi podařilo na olympijských hrách v Pekingu dostat do nejlepší desítky, byl bych úplně nadšený,“ říká v rozhovoru.
Jak jste zatím spokojen s průběhem domácí sezony v Česku?
Máme za sebou pohárové závody v Jablonci, žákovské ve Vimperku a nyní i mistrovství republiky v Novém Městě na Moravě, které bohužel v neděli narušil silný vítr, s čímž se ale samozřejmě nedalo nic dělat. Co se týče práce pořadatelů, tak panuje se závody velká spokojenost. Jsem rád, že se po té minulé sezoně opět závodí, což je hlavní.
Máme před sebou olympijské hry. Jaká očekávání máte a jaké cíle jste před reprezentační tým postavil?
Dlouhodobé cíle jsme nastavili už při jarních oponenturách – v týmových soutěžích včetně team sprintu chceme být do osmého místa a co se týče jednotlivců, byli bychom nadšení, kdybychom měli jednoho závodníka v nejlepší desítce. Příprava se vydařila, závodníci se připravili ve vysoké nadmořské výšce a odtrénovali všechno, co si naplánovali. Tak věřím, že se to ve výsledcích odrazí.
Úsek běžeckých disciplín měl k dispozici od Mezinárodní lyžařské federace sedm mít pro reprezentaci žen, ale rozhodl se jich využít pouze pět. Proč?
Vždy platilo a vždy platit bude, že trenéři si vybírají jen ty závodníky, kteří splňují výkonnostní kritéria a o kterých jsou přesvědčeni, že dokážou v té nejtěžší konkurenci obstát. Tak to bylo v daleké minulosti za Bohuslava Rázla, Zdeňka Cillera nebo v nedávné minulosti za Stanislava Frühaufa a Miroslava Petráska. Jediným kritériem pro nominaci je výkonnost a všichni měli dostatek příležitostí, aby ji prokázali. V případě týmu žen ji potvrdilo pět závodnic, které jsme do Pekingu nominovali.
Na jaký závod se vy sám nejvíc těšíte jako fanoušek?
Rozhodně si nenechám ujít padesátku mužů a třicítku žen, na které se z olympijského programu těším nejvíc.
Už příští týden se koná Jizerská 50, kterou jste přesně před třiceti lety vyhrál. Jak na ten závod z roku 1992 vzpomínáte?
Ono už je to třicet let? To už je pěkně dlouhá doba. Ale pamatuji si ho naprosto přesně. Den před závodem bylo mokro, přes noc to zmrzlo a ještě napadl čerstvý sníh. Takže podmínka pro mazání byla tehdy velmi náročná. Někteří borci v té naší vedoucí skupině dokonce regulérně bruslili. Já věřil, že když přibližně pět kilometrů před cílem nastoupím a ujedu, tak už se mi to povede dotáhnout do vítězného konce. A takto mi to i vyšlo.
Chystáte se letos do Bedřichova osobně?
Ano, dostal jsem pozvání od pořadatelů a velmi rád se přijedu podívat na hlavní závod.
Českým juniorům se letos skvěle daří na OPA Cupu – Matyáš Bauer s Kryštofem Zatloukalem získali stříbrné medaile. To je nejen pro ně velké povzbuzení, že?
Ještě bych k nimi přiřadil Jiřího Tuže. Mám z téhle trojky velkou radost. Měl jsem možnost sledovat je na závodech a jejich projev se mi opravdu velmi líbil. Byl bych moc rád, kdyby dokázali navázat na úspěšnou generaci Bauera, Koukala a Magála a na juniorském mistrovství světa se jim podařilo dosáhnout na umístění v nejlepší desítce.
Pracuje se na opravě servisního kamionu, o který reprezentace přišla kvůli nehodě ve Švédsku. Jaká je aktuální situace a už je jasnější, kdy se kamion vrátí do provozu?
Postupně se opravuje, v tuto chvíli už se pracuje na vnitřním vybavení. Bohužel to vypadá tak, že s velkou pravděpodobností kamion už v této sezoně nevyjede a bude připraven až na tu příští.
