Jsem konečně odpočatá a strašně se těším na závody příští zimu! hlásí Eva Samková po sezóně, ve které prakticky nezávodila
Od olympijského zlata uběhl více než rok. Za tu dobu se život Evy Samkové obrátil vzhůru nohama. Oslavy, společenské akce, povinnosti vůči sponzorům, ale také omezený trénink a další trable s poraněným kotníkem. Náročné měsíce připravily mladou snowboardcrossařku o fyzické i psychické síly i chuť závodit. Po sezóně, kterou oficiálně ukončila už v lednu, je však jedenadvacetiletá rebelka z Vrchlabí zpátky. „Orazila jsem si a strašně se těším na příští sezónu,“ říká.
Už na podzim si pohrávala s myšlenkou, že do závodní sezóny vůbec nenastoupí. „Byla jsem ze všeho vycucaná,“ vrací se o pár měsíců zpět. Nakonec se rozhodla, že odjede alespoň lednové mistrovství světa. „V prosinci jsem se pak rozhodla, že dám ještě X Games. Dva největší závody,“ vzpomíná Samková. Oba dopadly jako přes kopírák. Suverénní vítězství v kvalifikaci a nešťastný pád znamenající poslední, šesté, místo ve finále.
Poté sezónu velkých závodů definitivně ukončila, díky špatným sněhovým podmínkám však tímto rozhodnutím přišla jen o dva Světové poháry. „Myslím, že když se člověk necítí připravený, tak by to fakt neměl dělat, protože se pak může stát něco jako loni po olympiádě ve Veysonnaz,“ připomněla vrchlabská rodačka loňský pohárový závod ve Švýcarsku, při kterém si zlomila kotník.
A tak se místo závodění raději vrhla na předávání zkušeností mladým snowboardcrossovým nadějím. „Udělali jsme tři kempy a byly super. Děti byly hrozně nadšený, rodiče vděčný, píšeme si maily, děkují mi, děti chtějí naše snowboardy,“ těší Samkovou, která si časem s dětmi dle svých slov dobíjela baterky. „Taky jsem normálně trénovala – ježdění a udržovací posilovna. Protože začít nový trénink v únoru, březnu je moc brzy. Ostrá příprava na další sezónu začne v květnu,“ plánuje.
Nedostatek pohybu jí však na jaře nehrozí. „Připravuju se na přijímačky na FTVS, takže každý den plavu, běhám. A jezdím na koni,“ vypočítává. Dost možná se tak vydá po stopách svého kouče Marka Jelínka. „Na kempech jsem zjistila, že mě trénování docela baví a chtěla bych v tom pokračovat. Ale radši bych měla na starost děti, ty jsou takové vtipnější. S dospělými už musí člověk nějak vycházet,“ myslí si Samková.
V červnu ji čeká surfování na Srí Lance, v srpnu první příprava na sněhu na Novém Zélandu. A pak? „Hrozně se těším na závody příští rok, snad jich bude víc než dva,“ doufá. „V příští sezóně bych se chtěla umístit ve svěťáku co nejvýš to půjde,“ plánuje. „Ten svěťák mi zatím moc nejde a pořád to mám tak, že pro mě má největší výsledkovou váhu, když člověk dokáže dlouhodobě jezdit stabilně, než když vyhraje jeden závod.“
Úvodní foto: Eva Samková při letošním MS v Kreischbergu (Ivana Roháčková, Dukla)
ŠS
