Dětský snowboardcrossový team SNOWBEASTS má za sebou první dvě soustředění na sněhu
Začátkem listopadu se vydal rejdický SBX team pod vedením Elišky, Evky, Matěje a Matese na svoje první letošní soustředění na ledovec. Cílem naší cesty bylo italské středisko Passo dello Stelvio.
Po náročném plánování se nás všech 18 sešlo tam, kde mělo a vyrazili jsme na cestu. Vše šlo hladce až do chvíle, kdy se kousek před cílem naší cesty objevila uprostřed klikaté horské silnice značka se zákazem vjezdu. Natěšenou bandu snowboarďáků ale žádná cedule nezastaví, a tak jsme s lehkou obavou a prohlášením, že cedule není zeď, zákaz objeli a pokračovali silničkou dál. O dalších 15 zatáček výš už bohužel místo cedule stál uprostřed cesty bagr a ten už tak trochu jako zeď byl, takže jsme chtě nechtě museli otáčet auta, nechat si zajít chuť na teplou večeři a rozbalit další housku od maminky. Nakonec jsme však přeci jen dorazili tam, kam jsme měli a dokonce na nás zbyla i ta večeře.
První dva dny nám italský Alponoš (alpský Krakonoš, jak nám první den vysvětlily děti) nadělil sluníčko a ideální podmínky pro ježdění. Trénovalo se vždy ve dvou až třech skupinkách, podle věku a úrovně ježdění. Důležité bylo se nejdříve pořádně rozjezdit. Na sjezdovce jsme pilovali hlavně správný postoj a čistou jízdu po hranách. Nezapomněli jsme ani na oblíbené starty z poloh a samozřejmě nekonečné množství dřepů, kterých není nikdy dost. Většinu z nás vyškolil slalom v dlouhých boulích, kde jsme zjistili, že načasovat správně sešlap, není vždy úplně jednoduché.
Všichni jsme ale neustále pokukovali po trati a nemohli jsme se dočkat, až si ji vyzkoušíme. Bohužel však byla pro naše malé snowboarďáky příliš obtížná, a tak museli na řadu přijít kluci lopaťáci. Díky nim jsme i my mohli další dny trénovat na našem vlastním malém startu, hned vedle našlapaných reprezentantů z celé Evropy.
Každý den po ježdění následovala další (všemi oblíbená) fáze, a to protahování. Moc nás potěšilo, že si nás na jedno dopoledne vzala do parády fyzioterapeutka Hanička a protáhla nás takovým způsobem, že se někteří z nás zapotili více, než na kopci.
Večery jsme trávili u videorozborů z našich tréninkových jízd nebo v lyžárně při mazání snowboardů. Naši trenéři měli jako bonus každý večer přednášku do nejlepšího trenéra na světě – Marka Jelínka a pilně nasávali informace o tom, jak to udělat, aby i z nás byli jednou olympijští vítězové.
Na další den a půl se počasí zhoršilo natolik, že jsme museli zůstat trénovat dole u hotelu. Nabrali jsme sílu kruhovým tréninkem a spoustu srandy a hlavně kvalitního tréninku sešlapávání jsme si užili na pumptracku, který se pro nás všechny stal okamžitě zábavou číslo 1.
A protože jsme celý týden tvrdě makali, umoudřil se i Alponoš a nadělil nám na poslední dva dny azurko se spoustu čerstvého prašanu všude kolem. Pohled na zasněžené pláně podél sjezdovek nám nedal jinak, než do nich vlítnout a užít si parádní pojezdy, které máme všichni tak moc rádi.
Soustředění jsme zakončili ve snowparku, kde jsme se naučili sešlapávat skoky, ze kterých jsme nakonec přeci jen navázali na klopénky a spodní část dospělácké trati.
Bestie odvedly za celý týden velký kus práce a patří jim zasloužená pochvala. Doma se však moc neohřáli, protože hned v pátek 13.11. vyráželi na další soustředění, tentokráte na Hintertux. Po vysluněné Itálii je však přivítala ledová hora a ufoukané počasí. I přes tyto divoké podmínky zvládla naše partička (ve spojení s parťáky ze Snow Chilli SBX teamu) vše v pohodě. Všichni zvládli ježdění na jedničku (i když to na zmrzlé sjezdovce nebylo nic jednoduchého), zapumpovali na zmrzlém pumptracku, sešlapali pěknou řádku skoků a udělali hromadu zářezů do ledu. Sečteno podtrženo, led je taky povrch, na kterém se závodí a není to zrovna sranda.
Na první letošní závod se někteří z nás společně se Snow Chilli teamem vydají již v prosinci, a to do švýcarského Lenku. Ostatním nezbývá než doufat, že nám brzy napadne a my budeme moct rozjet první tréninky u nás v Rejdicích.
Fotogalerie
