Dříve bojácná, teď odvážnější. Už vím, co mám dělat, a věřím si, hlásí sdruženářka Hradilová
Zimní sezóna severské kombinace je sice stále ještě v nedohlednu, letní dril je ale v plném proudu a zanedlouho si závodníci v rámci Summer Grand Prix otestují, jak na tom aktuálně jsou. V přípravě je i jedna ze dvou stabilních českých reprezentantek ve Světovém poháru Jolana Hradilová. Ta v aktuálních týdnech nabírá především jistotu na skokanských můstcích.
V jaké fázi přípravy jste a co máte za sebou?
Máme za sebou pár soustředění. Začínáme pomalu s rychlými tréninky a nějakou lehčí přípravou před letními závody. Ještě to zatím není tak intenzivní jako v zimě. Soustředíme se hlavně na skok, běh budeme ladit postupně. Zrychlovat tréninky budeme až s příchodem podzimu.
Na velkém můstku skáčeš teprve od loňska. Jak se na něm cítíš?
Myslím si, že loni to bylo jenom takové oťukávání – vždycky na pár skoků si to jenom zkusit. Teď už začínáme intenzivně pracovat a soustředíme se na chyby, které na velkém můstku dělám. Myslím si, že mi to hodně pomohlo i na malém můstku. Jsem déle v letu a mám tam větší výšku. Když už se do ní dostanu, tak vím, co v ní mám dělat.
Cítíš ve vzduchu velký progres?
Dlouho to ode mě bylo takové bojácné, jenom tak, abych dopadla bezpečně. Teď už je to odvážnější. Už se pořádně odrazím a věřím si.
V minulosti tě limitovalo zdraví, jak jsi na tom aktuálně?
Já si myslím, že všechno je dobré. Čas od času mě trápilo, hlavně přes zimu, operované koleno. Je to hodně znát, když jsou třeba špatné sněhové podmínky. Hodně ledu třeba nebo prostě špatně upravený hrbolatý můstek. To pak to koleno cítím. V létě je to super, můstek je pořád stejný, ta hmota je vždycky rovná a není tam nic, co by mě mělo překvapit.
Jak ses vyrovnala se zprávou, že severská kombinace nebyla zařazena do programu následujících olympijských her?
Je to smutné, ale jsme v tom všichni společně. Trpí tím celý sport, protože to není o tom, že bychom za to mohli my sportovci nějakými nekvalitními výkony nebo lhostejností k olympijským hrám. O to je to možná horší, že to úplně nestálo na nás, ale že rozhodnutí přišlo z politických kruhů, které můžeme jen těžko ovlivnit. Fakt jsem to nečekala. Vypadalo to, že to vyjde. Všichni o tom mluvili pozitivně a taková byla nálada ve Světovém poháru. Ale už je to tak, musíme se s tím poprat. My ženy jsme na olympiádě nikdy před tím nebyly, takže to úplně není jako u kluků, že by mi někdo sebral něco, co už jsem měla. Člověk tak z půlky neví úplně, o co přichází. Je to smutné, ale pořád máme mistrovství světa. Doufám, že se na olympiádu třeba někdy vrátíme. Já už asi ne jako sportovkyně, ale budu si to přát pro budoucí generace.
Jak se naopak těšíš na světový šampionát ve švédském Falunu, jednoznačný vrchol příští sezóny?
Těším se tam hodně. V zimě jsme tam jeli na Kontinentální pohár vyzkoušet si tamní areál a myslím, že mi to sedlo. Měla jsem tam docela dobré, vlastně nejlepší, výkony sezóny, takže se tam těším. Máme tam poprvé i závod na velkém můstku, což by mohlo být taky jako fajn. Tratě jsou trošku těžší, tak uvidíme. Nějaký konkrétní cíl asi nemám, uvidím po letních závodech, jak jsem na tom.
