Budeme bojovat, aby se severská kombinace na olympiádu vrátila, ujišťuje předseda sdruženářů Sedláček
Není to ani čtvrt roku od okamžiku, kdy se na valné hromadě stal novým předsedou úseku, který posledních dvacet let vedl Radek Cikl. Hned na začátku svého čtyřletého mandátu však Vladimír Sedláček spolu s celou sdruženářskou komunitou musel přijmout zásadní zprávu Mezinárodního olympijského výboru o vyškrtnutí severské kombinace z programu nejbližších zimních olympijských her v Savojských Alpách 2030. Stále ještě novopečený předseda sdruženářů však věří, že se severská kombinace pod pěti kruhy v budoucnu opět objeví. První dílčí kroky v boji o návrat už sdruženáři začali podnikat.
Mezinárodní olympijský výbor na začátku července zveřejnil skladbu programu pro nadcházející zimní olympijské hry ve Francii 2030, kde severská kombinace chybí. Co to pro váš sport může znamenat?
Rozhodnutí MOV je pro nás velkým zklamáním. Ale určitě to neznamená konec severské kombinace, na světě je velká řada sportů, které nejsou olympijské a fungují. Nicméně bude záležet, jak velký dopad bude mít rozhodnutí MOV na podporu našeho sportu jak od státu, tak i od resortů, to znamená konkrétně u nás od Dukly. Další ze zásadních rovin je členská základna a zájem o sport. Spousta dětí a mladých lidí sní o tom, že budou jednou profesionálními sportovci a budou reprezentovat olympiádě. Tímto verdiktem to padá, takže samozřejmě víme, že tady je problém. To rozhodnutí je takovým puzzlíkem do skládačky, který z toho bohužel dělá a bude dělat náročnější sport i z pohledu popularity.
Jak jste tu zprávu přijal?
Myslím si, že to nikdo úplně nečekal, všichni v prostředí nejen české ale i mezinárodní severské kombinace jsme věřili, že náš sport bude i nadále součástí programu olympijských her. Z mého pohledu zvítězila komerce, sledovanost a popularita z celosvětového hlediska, ale vyškrtnout sport, který je vlastně na tom olympijském kolbišti od samotného začátku, je podle mě nešťastné.
Úsek severské kombinace zareagoval mimo jiné otevřeným dopisem na Český olympijský výbor. Co je jeho předmětem a cílem?
Bude se posílat v nejbližších dnech. Cílem toho dopisu bylo dát oficiálně najevo, že nás to mrzí a že budeme bojovat za to, aby se severská kombinace vrátila do programu her v roce 2034, kdy budou zimní olympijské hry v Salt Lake City v Utahu. Samozřejmě to není jen o nás, bude to také o dalších federacích jiných států. Nezbytná bude podpora celého svazu a olympijského výboru, je potřeba, abychom byli zajedno, abychom táhli za jeden provaz. Pokud tam nějaká šance bude, tak je třeba, aby se všichni spojili.
Jak tu zprávu přijali závodníci?
Přiznám se, že jsem s nimi ještě přímo nemluvil. Měl bych se s nimi vidět teď o prázdninách. Nicméně alespoň zprostředkovanou zpětnou vazbu mám a samozřejmě nikdo na tu zprávu nereagoval pozitivně, všichni jsou možná naštvaní, možná znechucení, demotivovaní. Jak jsem mluvil o tom, že pro spoustu sportovců je snem závodit pod pěti kruhy, tak teď se jim to rozplynulo.
Zpráva o vyškrtnutí severské kombinace přišla necelý čtvrtrok po valné hromadě sdruženářů, na které jste na postu předsedy nahradil Radka Cikla, který vedl úsek dvacet let. Už jste si zvykl?
Určitě jsem nepřišel s tím, abych dělal nějaké zásadní změny. To znamená, že chci navázat na práci Radka Cikla a vlastně celého vedení úseku. Severská kombinace byla v posledních letech velmi stabilní, a to i po finanční stránce. Věřím, že tak byla vnímaná i lidmi z vedení svazu. Rozhodnutí MOV nám do toho teď samozřejmě trochu hodilo vidle. Následující sezóna poběží podle plánu, ale pak uvidíme, co se bude dít. Myslím ohledně podpory, financí a tak dále, jestli nám nebudou končit sportovci. Budeme muset být hodně flexibilní během následujících sezón.
Jak probíhala cesta z člena servisního týmu na post předsedy úseku?
Začínal jsem jako běžec na lyžích a v Liberci, když jsem studoval technickou univerzitu a pomalu s běžkami končil, mě oslovili z biatlonu, takže k servisu jsem se dostal u českého biatlonu. Po třech letech tam jsem byl rok u slovinských sdruženářů a vlastně hned po tom roce jsem byl osloven Tomášem Slavíkem a Mirkem Kopalem, mým dřívějším kolegou a dobrým kamarádem, jestli bych nešel dělat lyže k nim do severské kombinace. Tak započala moje kariéra u sdruženářů, kde jsem se chvíli po začátku stal i šéfem servisu.
Teď už je to tři roky, co v jste v servisním týmu skončil. Z prostředí severské kombinace jste ale úplně neodešel, je to tak?
Věnoval jsem se civilnímu zaměstnání, ale nadále jsem se snažil klukům pomáhat například v oblasti sponzorských dohod nebo objednávání materiálu. Občas jsem i přijel na nějaké závody nebo jsem vycestoval na juniorský světový šampionát. A právě v době, kdy už jsem u servisu více méně končil, za mnou přišel Radek Cikl, jestli bych to po něm výhledově nechtěl převzít. Tři roky před olympiádou mi to znělo až nereálně, ale jak plynul čas, tak za mnou stále častěji chodili i trenéři od reprezentace a přemlouvali mě, abych do toho šel. Nakonec jsem tu hozenou rukavici sebral.
Jaké by měly být priority úseku v nadcházejícím čtyřletém období?
Ty priority se rozhodnutím MOV budou měnit. První prioritou zůstává udržet úsek stabilní, jako byl předtím. Dále bychom chtěli zvednout mládežnickou základnu. Hodně se to bude odvíjet od situace v Harrachově, což je pro severskou kombinaci klíčový areál. Nadcházející zimní sezóna je zajištěná beze změny včetně mistrovství světa ve Falunu a tradičních Světových pohárů. Pak uvidíme, co nám po sezóně přinesou rozhodnutí Národní sportovní agentury a Dukly ohledně severské kombinace.
