Rodné Velké Poříčí dojalo Bubeníčkovou. Snad jsem byla i inspirací, doufá
Simona Bubeníčková se po paralympiádě v Itálii vrátila do domovských Krkonoš se čtyřmi medailemi, z toho dvěma z disciplíny para cross-country. Hned druhý den ji čekal nabitý program – focení, rozhovory i setkání s fanoušky. V rodném Velkém Poříčí ji přivítali fanoušci, mezi nimiž nechyběla rodina ani přátelé.
Mladičká závodnice si na paralympijských hrách odbyla svou premiéru. Do Predazza odjížděla po úspěších ve Světových pohárech, kde se v celkovém hodnocení umístila na druhém místě. Každý, kdo sledoval výkony talentované Simony s jejím trasérem Davidem Šrůtkem, věřil v naplnění medailových ambicí, se kterými dvojice od Itálie odjížděla.
Ze tří závodů v para běžeckém lyžování si nakonec Simona s Davidem odnesli dva cenné kovy a další dvě medaile přidali v para biatlonu, který si před sezónou přibrali jako doplňkový sport. Své úspěchy mohli slavit s rodinou a fanoušky, kteří české reprezentanty hnali kupředu přímo v dějišti her. Oslavy ale pokračovaly i zpátky v Česku, konkrétně v městysu Velké Poříčí, který je domovem Simony Bubeníčkové.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Den po návratu měla Bubeníčková se Šrůtkem na programu focení, rozhovory a následně i setkání a besedu s fanoušky. Ti, kteří chtěli poblahopřát stříbrné medailistce, měli možnost vyjádřit obdiv a radost před úřadem městyse. Podporovatelů Simony ale bylo tolik, že sama závodnice nestihla projít každého.
„Bylo to krásné, děkuju moc všem, kdo přišli, kdo se na tom podíleli, kdo to zařídili. Omlouvám se, že jsem nestihla podat ruku každému, ale díky moc všem, kteří dorazili,“ neskrývala emoce česká reprezentantka. Velké Poříčí má pro Bubeníčkovou velký význam a setkání s fanoušky, mezi kterými vyrůstala a mezi které patří i její rodina a přátelé, bylo sladkou tečkou všech jejich úspěchů. „Už od malička tady vyrůstám, chodila jsem tady na základku, kámoše mám odsud, takže… díky moc všem, co to tady zařídili a kdo přišli.“
Úspěchy v paralympijských hrách jsou velkým krokem v Simonině kariéře, sama závodnice ale doufá, že svými výkony motivovala další nejen handicapované, ale i zdravé lidi ke sportu a pohybovým aktivitám. Význam dává i rodičům, pro které by chtěla být inspirací k rozhodnutí nasměrovat své děti ke sportovní činnosti. „Doufám, že budu nějakou inspirací, že díky mně začne víc dětí sportovat, ať už v para lyžování nebo i celkově. Je to i o těch rodičích, doufám, že ti rodiče uvidí, že to jde a podpoří svoje děti, přivedou je k tomu sportu. Já doufám, že jsem je aspoň takhle mohla trochu inspirovat."
Závěrem dala česká závodnice radu všem, kteří chtějí učinit první krok do sportovní kariéry – „Najděte si skvělý lidi kolem sebe, jako mám já, a kteří to s vámi budou prožívat. S nimi sportujte, protože sport je prostě důležitý pro zdraví. Nemusí být ani na vrcholový úrovni, ale prostě jen tak se hýbat, jít se proběhnout, na kolo, na procházku. A když máte k tomu ty kámoše, se kterýma ty sporty děláte, tak to jde o to líp. Jen se hýbat a mít z toho všeho radost.“
