Speciální auto, kolo i jízda na koni. Tereza Nová dělá další pokroky v rehabilitaci
V červnu alpská lyžařka Tereza Nová ozdobila svou přítomností slavnostní galavečer Král bílé stopy, kam si necelý rok a půl po vážném úrazu v Garmisch-Partenkirchenu osobně přišla převzít šek s celkovým výtěžkem ze sbírky Nadačního fondu Svazu lyžařů ČR na podporu její cesty zpět do běžného života. Aktuálně se stále věnuje rekonvalescenci. Mezi její rehabilitační aktivity přibyla třeba jízda na koni nebo na speciálně upraveném kole. Co je nejpodstatnější, Tereze se daří dobře a dělá další pokroky.
Jak se máš a jaké pokroky jsi za poslední dobu zvládla v rekonvalescenci udělat?
Mám se dobře a pořád to postupnými krůčky jde dopředu. Já už to teda na sobě tolik nevidím, ale vždycky, když se s někým vidím po delší době, říká mi, jak velký progres jsem udělala. Takže je to asi na dobré cestě, ale trvá to.
Co všechno děláš v rámci rehabilitace?
Teď jsem hodně jezdila na koni, což mi pomáhá zlepšit stabilitu. Když je hezké počasí, tak jezdím také na kole. A jinak? Chodím na fyzioterapii a ergoterapii.
Rehabilituješ každý den?
Záleží, jak často na mě v Liberci, kam chodím cvičit, mají čas. Někdy to tak vyjde, že to mám každý den v týdnu, jindy to jsou třeba dva dny. V každém případě to zabere spoustu času.
Stále děláš pokroky. Prozradíš, v čem se zlepšuješ nejvíce?
Určitě rychleji chodím a zvládám i schody bez zábradlí. Dokonce tak, že co schod, to jiná noha. Dřív jsem chodila nahoru vždycky jen pravou a teď už ten krok zvládnu udělat oběma. Když jdu s hůlkou, tak se na té noze zvládnu dobře zvednout. Je moc fajn, že se už nemusím tolik zdržovat a není to jen krok-sun-krok.
Zmiňovala jsi hipoterapii. Chodila jsi na koně už dříve, nebo je to nová zkušenost?
Když jsem byla menší, tak jsme s mamkou trošku jezdily. Dlouhou dobu jsem to nezkoušela, ale mám kamarádku, která má koně a závodila na nich. Říkala mi, že bychom to mohli zkusit. A bylo to fajn. Ona to měla celou dobu pod kontrolou, takže jsem v ní měla absolutní důvěru a vůbec se nebála.
Za peníze ze sbírky Nadačního fondu Svazu lyžařů ČR sis pořídila speciálně upravené auto. Jak velkou pomoc pro tebe představuje?
Auto je super a hodně mi pomáhá v tom, že nejsem tolik závislá na ostatních. Dokonce jezdím i sama, rodina už se o mě tolik nebojí, pustí mě samotnou i na delší trasy, třeba když jedu z Jablonce do Plzně podívat se za synovcem. Mám tam takové přemostění blinkru, abych tu páčku měla také na pravé straně. Jinak je to automat, s manuálním řazením by to nešlo.
Jízda na kole, to je další aktivita, které se věnuješ. Jak tvoje kolo vypadá?
Za peníze ze sbírky jsem si pořídila takové speciální kolo. Spíš to připomíná tříkolku se dvěma koly vepředu a jedním vzadu. Ale musím pochválit, jak hezky je stabilní.
V zimě jsi poprvé od úrazu stála na lyžích, když ses sklouzla na zahradě. Pořád v sobě máš ten sen, že si jednou zase pořádně zalyžuješ?
Určitě to s Ondrou zkusíme. Doufám, že toho zase zvládnu víc, aniž by mi musel pomáhat. Třeba obléknout se do lyžařské boty, to mi minulou zimu nešlo. Ráda bych se dostala do fáze, že se i sama rozjedu a zastavím.
Alpští lyžaři mají za sebou vstup do sezóny v rakouském Söldenu. Dívala ses na první díl Světového poháru?
Lyžování samozřejmě sleduji. Sice jsem zrovna byla v nemocnici na rehabilitaci, ale nemohla jsem si odpustit tohle vynechat. Poctivě jsem se dívala.
Na startu zatím nebyli Češi, jejich starty se ovšem blíží. Jak se na ně těšíš?
Těším se na ně moc! Vždycky je ten závod lepší, když má české zastoupení. Doufám, že se jim bude dařit a předvedou nějaké skvělé výkony. Já je budu podporovat tím, že je budu sledovat a držet jim palce. Tak ať se snaží a makají dál na sobě, protože jsou dobří.
Foto: Zuzana Jarolímková (deník Sport), archiv Terezy Nové
Fotogalerie
