Premiéra filmu Lyžař se blíží. Beru to jako odměnu za svou kariéru, říká Jan Němec

Premiéra filmu Lyžař se blíží. Beru to jako odměnu za svou kariéru, říká Jan Němec

7 min 46 s

Už příští týden má premiéru film, který by měli snad povinně zhlédnout nejen lyžaři, ale všichni sportovci obecně. V hlavní roli je muž, který své disciplíně obětoval takřka vše a navzdory spousty zranění se stal těžko překonatelnou legendou. Čtrnáctinásobný mistr světa v travním lyžování Jan Němec se představí v dokumentu Lyžař. „Beru to jako odměnu za svou dlouhou kariéru,“ říká veleúspěšný závodník, jenž po minulé sezoně ukončil kariéru.


Jak jste si užil natáčení?

Hodně jsem si užíval freeridy a podobné scény. Naopak jsem si to moc neužíval při závodech, když jsem jel na Světovém poháru nebo mistrovství světa. To jsem byl ve svém vlastním světě a moc jsem to nevnímal. Celý štáb byl ale fantastický a jeho přítomnost mě vůbec nerušila. Naopak mě to spíš ještě více motivovalo.

Film se natáčel dlouhých osm let, to je přeci jen dlouhá doba. Jak jste se během té doby změnil?

Z pohledu závodníka se změnilo to, že už mě ke konci moc neposlouchalo tělo. A z lidského pohledu zase to, že na začátku natáčení jsem byl typický závodní kůň, nic jiného než lyžování jsem neřešil. Pak se mi v šestatřiceti narodila dcerka, a to prostě člověka změní a uvědomí si, že je v životě něco mnohem důležitějšího než závodění.

Film Lyžař bude takovou symbolickou tečkou za vaší dlouhou a úspěšnou kariérou. Jak snášíte to, že už se nebudete pohybovat v kolotoči Světového poháru a mistrovství světa?

Přichází nová životní etapa a jsem za to rád. Byl jsem teď o víkendu na Světovém poháru v Rakousku pomáhat jako překladatel. Odjeli jsme před prvním kolem a já jsem byl tak strašně rád, že nemusím nahoru na trénink. Skvěle se ten sport dělá v nějakých pětadvaceti nebo třiceti letech. Ale když je člověku čtyřicet, všechno ho bolí a měl by se znovu pustit z kopce… To už je těžký. Ale na druhou stranu musím přiznat, že se mi bude i stýskat, to bez debat.

Premiéra proběhne už příští středu v brněnském kině Scala. Těšíte se? Nebo jste naopak nervózní?

Sám jsem to ještě neviděl, jen nějaké útržky. Takže jsem zvědavý. Režisérovi Markovi Burešovi a celému jeho kolektivu naplno věřím a myslím, že to bude skvělý a netradiční dokument. Celkově ten film beru jako odměnu za svou dlouhou kariéru. A moc se těším jak na premiéru v Brně, tak první projekci v Praze, na konci června v kině Bio Oko.

Co byste chtěl, aby si diváci po zhlédnutí filmu z kina odnesli?

Mně by úplně stačilo, kdyby se jim to líbilo. Ať už těm, kteří mě znají dokonale, tak těm, kteří mě neznají vůbec. V tom případě bych byl naprosto spokojený. Chtěl bych diváky pozvat, aby se na film do kina přišli podívat, a pevně věřím, že se jim to líbit bude.

Na závěr podobných rozhovorů se obvykle pokládá otázka na vtipné zážitky z natáčení. Máte nějaký takový?

(Chvíli přemýšlí a pak začne se smíchem vyprávět) Nezapomenu na to, když jsem loni vyhrál na svém posledním mistrovství světa v italském Tambre, což bylo v době, kdy už mě tělo vůbec neposlouchalo. Jel jsem vyloženě jen na adrenalin. Po vítězném závodě za mnou přišel režisér Marek Bureš a řekl: „Zaplaťpánbůh! Kdybys nevyhrál, tak se asi zblázním. To by nemělo cenu ten film osm let točit.“

Brněnská premiéra: Kino Scala, středa 15. 6., 20:30
Pražská premiéra: Kino Bio Oko, čtvrtek 30. 6., 20:30

TH

 



Pomoc Ukrajině