Příprava byla skoro dokonalá. A najednou jsem ležel na operačním sále, zpovídá se Daniel Paulus
Dan od nové sezony očekával hodně. V přípravě dost natrénoval a věřil, že by se letos mohl podívat třeba i do velkého finále. Jenže pak přišel problém s meniskem a šestá operace za posledních pět let. Rekonvalescence ale probíhá a český skicrossař věří, že by původních cílů mohl i přesto dosáhnout.
Dane, jaká byla příprava na letošní sezonu?
Řekl bych, že skoro až dokonalá. Do doby, než jsem musel na operaci s meniskem…
Co přesně se ti přihodilo?
Já jsem měl nějaké problémy už v olympijské sezoně, takže můžu být vlastně rád, že to bouchlo až teď. Timing zranění asi není nikdy ideální, každopádně nějaké problémy s rozsahem kolene už jsem měl. Nicméně mě to nelimitovalo ve výkonu, pořád jsem mohl trénovat. Pak asi nějakou kumulací zátěže v začátku přípravy jsem začal pociťovat nějakou bolest. Pořád jsem ale mohl trénovat. Dělo se to tak týden. A pak se najednou vše přes noc úplně zastavilo. Ráno jsem nemohl s nohou ani pohnout, a věděl jsem, že to už musím řešit. Sáhl jsem po kontaktech, šel na magnetickou rezonanci. A do týdne už ležel na sále.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak rychle se to hojí? A jaký je výhled pro rekonvalescenci?
Začátek byl krutý. Dostal jsem na výběr ze dvou technik, jakým způsobem by se to mohlo operovat. Buď zabroušení nebo šití. U mě se to nakonec šilo, což je šetrnější pro budoucnost, ale rekonvalescence je mnohonásobně delší. To, co jsem nahnal v přípravě, jsem každým dnem rapidně ztrácel. Teď už jsem ve stádiu, kdy nohu dokážu zatížit, takže je to takové veselejší. Cítím, že se to každým druhým dnem zásadně mění a snad to jde dobrým směrem.
Stihneš tedy už první Světový pohár ve Val Thorens?
Teoreticky by se to stihnout dalo. Ale nechávám to otevřené. Samozřejmě na to cílím, ale pokud by to mělo být za každou cenu, myslím, že je na místě to raději odložit třeba o dva týdny a vyrazit až pak do Innichenu. Cítil jsem se super, měl jsem od sebe velké očekávání a cíle se nemění ani teď. Jen ta cesta je trochu jiná. Musím to hodnotit den po dni. Aktuálně nejsem schopný říct, jak to bude vypadat.
Dokážeš ty cíle pro letošní sezonu trochu konkretizovat?
Už jsem se jednou podíval do TOP 10. Moje kariéra je zatím zraněními poznamenána. V posledních pěti letech jsem šestkrát ležel na operačním sále. Teď už jsem cítil, že je to super, dal jsem si vše do kupy a věřil jsem, že se můžu podívat do malého nebo třeba i velkého finále. Minimálně kondičně jsem na to měl. Teď je potřeba jít den po dni a zkusit se vrátit co nejdřív do stejného nastavení. Jak říkám, cíle se pro mě nezměnily, pozměnila se cesta za nimi.
