U juniorů se nesmí nic uspěchat, říká reprezentační kouč běžců Petr Michl

U juniorů se nesmí nic uspěchat, říká reprezentační kouč běžců Petr Michl

11 min 23 s

Juniorská reprezentace má nového trenéra. Talentované běžce povede Petr Michl. Zkušený mládežnický trenér a účastník olympijských her v Naganu, Salt Lake City a Turíně už absolvoval s týmem první společný kemp, který se odehrál na Horské Kvildě. „Věřím tomu, že tým bude dobře klapat. Sportovci mají zájem, nebojí se zeptat a zdá se mi, že jsou do toho zapálení,“ pochvaluje si.


Jaký program vás čeká v nejbližších dnech a týdnech?

Máme za sebou soustředění na Horské Kvildě. Jednalo se o takový zahajovací kemp, při kterém jsem se seznámil s týmem a závodníci se více poznali mezi sebou, protože se jedná o novou skupinu. To ovšem neznamená, že jsme netrénovali – věnovali jsme se tradičnímu květnovému bloku, to znamená vytrvalosti, do které byla vkládána dynamika. Program jsme si ale zpestřili i jinými aktivitami, například loděmi, kde nás sice chytily kroupy a déšť, ale mile mě překvapilo, že nikdo nenadával. Naopak kluci si cestou domů v autě pochvalovali, že se jim to líbilo. Charakterově vypadá skupina skvěle.

Co vás čeká v dalších měsících?

Juniorské družstvo trénuje s výjimkou společných kempů ve svých klubech. Společně absolvuje 10.-11. července závody na kolečkových lyžích v Jilemnici, od 5. do 13. srpna budeme mít soustředění na Božím Daru, na konci srpna budou na Božím Daru také závody. V září absolvují závodníci testy SCM a pak se od 24. do 26. září uskuteční mistrovství republiky na kolcích v Liberci. Od 2. do 9. října budeme na soustředění v Peci pod Sněžkou.

Jak jste si rozdělili kompetence s Martinem Koukalem u týmu do 23 let a juniorského výběru?

Martin je trenérem týmu do 23 let, kde budu v roli jeho asistenta. U juniorů to máme obráceně a pod palcem budu mít juniory především já.

Jak úzce budou oba týmy propojené?

Čekají nás dvě společná soustředění na Božím Daru a v Peci pod Sněžkou. Závodníci se budou potkávat také na OPA Cupech, další společné akce ale zatím neplánujeme.

Chystáte nějaké zásadní změny v přípravě, nebo budete spíš pokračovat v nastoupené cestě?

S Martinem Koukalem jsme se shodli, že budeme pokračovat v nastaveném systému, neznamená to ale, že se nic nezmění. Nechceme ustrnout, naopak se budeme snažit přinášet do přípravy nové věci a podněty.

Jsou ve světě nějaké nové trendy v přípravě juniorských sportovců?

Nevím, zda to tak vnímá i svět, ale já věřím tomu, že juniorská kategorie by měla být etapou na postupné cestě do reprezentačního áčka. Do dorostu by měli sportovci absolvovat všeobecnou přípravu, v juniorech už by se k ní měla přidávat specializace a měli bychom navyšovat objemy. Nic by se nemělo uspěchat a je potřeba mít v přípravě trpělivost.

Jak budete kombinovat reprezentační přípravu s tou klubovou?

Samozřejmě se budeme snažit komunikovat s klubovými trenéry, některé věci s nimi budeme konzultovat a zároveň si říkat, jak by měla jejich příprava vypadat. Je ale pravda, že junioři se připravují primárně ve svých skupinách, se kterými stráví více času než v reprezentaci. Budeme je sledovat i prostřednictvím jejich tréninkových deníků, do kterých máme přístup.

Společně na kempech pak můžeme sledovat jejich techniku a poradit jim, jak ji zlepšit. Můžeme si ověřit, jak jsou na tom silově, dynamicky, vytrvalostně i morálně.

Jak těžké je udržet mladé závodníky koncentrované na lyžování? Přece jen se jedná o věk, kdy řada závodníků s vrcholovým sportem končí.

To je těžká otázka. Pokud má někdo zaječí úmysly, je dobré si s ním sednout a pokusit se s ním najít motivaci do další přípravy. Často se to ale zlomit nedá. Pokud někdo jde studovat na medicínu, je jasné, že takové studium je s vrcholovým sportem obtížně spojitelné. U některých škol je to zase jednodušší a pokud sportovci mají vůli zvládnout oboje, je to možné. Každopádně nemám pocit, že by v tomto byla situace horší než v minulosti.

Už víte, jestli se na mladých sportovcích podepsal ten minulý rok, kdy téměř nemohli závodit a ani s tréninkem to nebylo jednoduché?

V našem klubu Wikov SKI Skuhrov jsme se snažili trénovat, protože jsme nechtěli ty děti nechat bez lyžování. Jen jsme museli upravit podobu tréninků, abychom dodrželi nějaké rozestupy, měli jsme menší skupinky a tak. Více jsme se například zaměřili na techniku, na kterou teď bylo více prostoru. A nepřišlo mi, že by ta omezení děti nějak zasáhla. Neodešly nám žádné, naopak spousta dětí přišla.

Nepotýkali se zejména starší mládežnické kategorie se ztrátou motivace, když byly jen dva závodní víkendy?

Těžce to nesli junioři, kteří celé léto opravdu pilně trénovali a snažili se co nejlépe připravit. Jeden z těch závodů navíc neabsolvovali, protože jsme měli v klubu jeden pozitivní případ. Pokud nemohou závodit, je to pro ně špatné, ale nedalo se s tím nic dělat. Doba je taková.

Jaké jste si pro následující sezonu stanovili vrcholy a cíle?

Chceme uspět na jednotlivých závodech OPA Cupu, ale hlavním vrcholem pro nás samozřejmě bude mistrovství světa v Zakopaném. Za super úspěch budu považovat, pokud se tam alespoň jeden sportovec dostane do 10. místa, což je cíl, ke kterému budeme směřovat. U štafet budu považovat za velice dobré, pokud budou do 8. místa.