Sezona byla bezesporu úspěšná, hodnotí Vasil Husák, kouč českých běžců

Sezona byla bezesporu úspěšná, hodnotí Vasil Husák, kouč českých běžců

16 min 39 s

Čeští běžci na lyžích měli zase na dosah velkou medaili. Pravidelně bodovali ve Světovém poháru. A na mistrovství světa si připsali výrazně lepší výsledky než před dvěma lety. „Myslím, že tuto sezonu mohu bezesporu označit za úspěšnou,“ říká Vasil Husák, trenér mužské běžecké reprezentace.


Když se ohlédneme za právě skončenou sezonou, jaká první myšlenka nebo vzpomínka se vám vybaví?

Cílová rovinka team sprintu v Ulricehamnu, kde jsme jenom o milimetry nezískali bronzovou medaili, ale byli jsme čtvrtí. Pořád mám před sebou tu chvíli, kdy dostávám zprávu o výsledku.

Pojďme k jednotlivým reprezentantům. Nejlepší výsledky si opět připsal Michal Novák. Jaký byl jeho rok?

Přesně takový, jak jsme si ho naplánovali. Konečně se podíval do nejlepší desítky, začal pravidelně dojíždět do dvacítky nebo třicítky a sbíral body. Dokázal bodovat v každém sprintu, do kterého nastoupil, což je podle mě fantastické! Samozřejmě tím ale naše práce nekončí, zejména v distanci máme před sebou ještě hodně práce.

Michal se každý rok zlepšuje. Kam až se může posouvat?

To je veliká a těžká otázka. Ten nejtěžší krok ho totiž teprve čeká. Chtěli bychom, aby pravidelně dojížděl do desítky, ale to je velký úkol.

Tour de Ski, mistrovství světa i téměř všechny závody světového poháru absolvoval Adam Fellner. Jak jste spokojen s jeho výkony?

S Adamovými výkony jsem spokojen, ale je také pravda, že bych si v jeho případě představoval ještě trochu víc. Pro něho to byla zajímavá sezona, bylo vidět, že udělal pokrok. Ještě má ale před sebou hodně práce a budeme směřovat k olympijským hrám, při kterých by měla jeho forma kulminovat.

Na Alpe Cermis se podíval při Tour de Ski také Petr Knop, ale na mistrovství světa pak chyběl. V závěru sezony si teď připsal skvělý výsledek na OPA Cupu.

V distancích Petr jednoznačně patří na druhé nebo třetí místo v rámci Česka, zejména ve volné technice je silný, ale zároveň mohu říct, že bych ho rád viděl výše ve Světovém poháru. Loni jsme udělali nějaký pokrok, ale letos jsme na něj nedokázali navázat. Budeme spolu mluvit o tom, co v létě změnit, aby se posunul ve výsledkových listinách ke 30. místu.

Cílem Luďka Šellera byly body ze světového poháru. To se mu podařilo. Navíc byl jen setiny od medaile v team sprintu s Michalem Novákem. Je u něho vidět pokrok?

Rozhodně! Luděk teď víc naslouchá a udělal v tréninkovém procesu přesně to, co jsme si řekli. Naše očekávání to splnilo a jeho výkony jdou nahoru. Má dost velký potenciál a zaslouží si důvěru.

Dalším ryzím sprinterem je Ondřej Černý, který přitom patří ještě do kategorie do 23 let. V této sezoně měl ale momenty, za které by se nemuseli stydět ani sprinteři z nejužší světové špičky.

Ondra se jeví jako výjimečný závodník do rychlostních disciplín. Nyní se připravuje pod vedením Martina Koukala, našli vhodný styl tréninku, který mu sedl. Jsem nadšený z toho, kam to dotáhnul, protože mi také prošel rukama. Ten jeho potenciál je obrovský, dál má ale spoustu práce před sebou, protože by podle mě neměl zůstat vyhraněný na jeden typ závodu.

Tomáš Kalivoda se stále učí a sbírá zkušenosti. Jak jste s jeho výsledky spokojen?

Letos poprvé vstoupil do kolotoče Světového poháru a poznal, že to není žádná sranda. Tratě jsou mnohem náročnější, tlak na závodníky je větší a jeho výsledky tomu odpovídaly. Jeden je perfektní, druhý zase hodně za očekáváním. Budeme muset zapracovat na tom, abychom jeho výkony stabilizovaly a nelétal výsledkovou listinou nahoru dolů. Jinak mohu říct, že Tomáš má velmi dobře našlápnuto.

Jan Pechoušek má za sebou skvělé mistrovství republiky, kde posbíral všechny zlaté medaile. Křest ohněm si prožil na mistrovství světa, kde ve štafetě úplně poprvé nastoupil do distančního závodu na té nejvyšší úrovni.

Když pominu zářijové problémy s covidem, tak Jenda poprvé odtrénoval celý rok v kuse bez závažných výpadků. Prokazuje, že jeho potenciál v posunu ze sprintu na distance je velký a obě disciplíny dokáže zvládat na výbornou. Bohužel měl v této sezoně také smůlu, že několikrát obsadil 31. místo. Od třicítky ho přitom nedělily vteřiny, ale setiny.

Jonáš Bešťák se připravuje mimo reprezentační tým, dokázal se ovšem prosadit do nominace na Světový pohár do Falunu a na mistrovství světa.

Jonáše považuju za velice dobře trénovaného člověka, on tomu dává opravdu hodně. V rámci sezony se jevil jako výborně připravený a v našem týmu platí, že šanci dostane každý, kdo na to má. Od mistrovství světa asi Jonáš očekával lepší výsledky, ale předtím ve Falunu absolvoval při Světovém poháru životní závody, takže by úplně nespokojený být s touto sezonou neměl, i když to asi mohlo být lepší.

O co náročnější pro vás byla tahle sezona kvůli všem restrikcím spojeným s epidemií koronaviru?

Bylo to náročné. Kvůli epidemii a různým opatřením se naše plány často měnily, trávili jsme více času mimo domov. Z období od začátku listopadu do konce března jsem strávil doma jen pět dnů, což pro mě nebylo snadné. Na druhou stranu nás ta situace naučila pružnosti, protože věci se mění za pochodu a musíme na to reagovat. Zaběhlé procesy najednou přestaly fungovat.

Kluci spolu strávili spoustu času, protože soustředění byla dlouhá a kvůli riziku nákazy nemohli opouštět hotel. Jak to ovlivnilo atmosféru v týmu?

Oni mají velmi dobrou partu, pomáhají si, jeden druhému rozumí. Ale je pravda, že asi v polovině zimy jsem je začal míchat na pokojích, aby spolu nezůstávaly stále stejné dvojice. To se pak občas začali hádat jak manželé, tak jsem je rozsadil a byl zase chvíli klid.

Kde vidíte největší potenciál svého týmu ke zlepšení?

Potvrdilo se, že ve sprintech jsme na dobré cestě, vydali jsme se správným směrem. Nyní budeme muset přidat na intenzitě k distanci. Samozřejmě se nebudeme soustředit jen na ni, jsou to spojené nádoby, ale zase se posuneme o kus dál. Kluci teď po třech letech uzavřeli kapitolu navyšování tréninkových hodin a dalších věcí. A nyní nás čekají další věci, které spustíme v létě. Ale oni se na to těší, jsou rádi, když to bolí.

Vidíte nějaký element, ve kterém je váš tým silnější než jiné země?

Naším benefitem je, že dokážeme i z mála vytvořit hodně. Například ve srovnání s jinými zeměmi pracujeme s užší členskou základnou, ale díky tomu víme o všem, co naši lidé potřebují a můžeme se soustředit na každého jednotlivce. Podobně bychom mohli mluvit o servisu a další aspektech.

Máte také nějaké reakce od ostatních týmů, ať už přímé nebo nepřímé, v tom smyslu, že vás berou vážněji?

Jednoznačně ano. Chodí se s námi bavit i norští nebo švédští trenéři, trochu vyzvídají a zajímají se o to, co děláme. A říkají, že je obdivuhodné, jak se posouváme.

Sezona je sice na konci, ale předpokládám, že už plánujete, co se bude dít v dalších týdnech a měsících směrem k olympijským hrám?

Potřebujeme co nejdéle pracovat na sněhu, proto ještě v dubnu absolvujeme soustředění. V květnu nás čeká regenerační kemp a od června budeme každý měsíc pryč. Chceme se soustředit na sníh a pobyt ve vysokohorském prostředí, protože i olympiáda bude ve výšce přes 1500 m. K ní směřujeme celé naše čtyřleté snažení, které bylo spojené také s obdobím zkoumání a testování, ze kterého teď chceme přenést do praxe co nejvíce poznatků.