Možná mě budou svrbět nohy, ale konce nelituji, říká Martin Jakš
Až za týden vypukne nový ročník seriálu Světového poháru v běhu na lyžích, bude ho sledovat jen na dálku. Martin Jakš se po konci aktivní kariéry věnuje rodině, stará se na Šumavě o hotel a podle jeho slov mu každodenní dřina vrcholového sportovce zatím neschází. „Ale až se bude v zimě závodit, tak mě možná budou svrbět nohy,“ přiznává s úsměvem.
Takový podzim ještě nezažil. Zatímco reprezentanti v běhu na lyžích odcestovali na tradiční finální předsezónní přípravu na sever Evropy a vyhlížejí první závod Světového poháru, Martin Jakš je doma na Šumavě. Žádný tréninkový dril, žádný předsezónní stres. Poslední ze zlaté generace českých běžců na lyžích si po konci kariéry zvyká na nový život. „Změna je to sice velká, ale na druhou stranu mi přijde, že jsem si zvykl celkem rychle. Zatím mi nechybí ten každodenní dril a trochu jsem si ulevil i psychicky,“ říká člen bronzové olympijské štafety z Vancouveru.
Okamžik, kdy by třeba jenom na kratičký moment zalitoval, že ukončil profesionální kariéru, u něj prý zatím nenastal. I když si rád najde čas na aktivní sport, tvrdá dřina vrcholového závodníka mu neschází. „Když je chvilka, zajdu si zaběhat nebo na kolo, ale pravidelný trénink mi neschází. Možná, že v zimě, až se bude závodit, mě budou trošku svrbět nohy,“ říká s úsměvem. „I když jsme leckdy byli pod tlakem na výsledky, vždycky jsem si reprezentaci a partu v ní užíval. Budu na ta léta vzpomínat rád, ale myslím, že byl správný čas skončit a dát prostor mladším,“ dodává.
Bývalé parťáky z reprezentace, která po letošních odchodech nejen Jakše, ale také dalších zkušených závodníků Aleše Razýma a Dušana Kožíška, výrazně omladila, i nadále sleduje. „Čas od času jsem i během léta kouknul, jak jim to jde. V zimě toho bude určitě víc, takže jakmile bude prostor, tak budu fandit,“ těší se. Šance na dobrá umístění v nové sezoně Světového poháru a na mistrovství světa podle něj čeští závodníci mají. „Uvidíme po prvních závodech na severu a pak hlavně až se rozběhne Světový pohár. Neviděl bych to ale nijak špatně. Většina z nich už dokázala ve svěťáku bodovat, tak bude důležité na to navázat. Když se to pak podaří víckrát za sebou, nakopne to celý tým a výsledky můžou být pěkné,“ vyhlíží.
Přestože mu odpadlo daleké cestování a spousty hodin strávených tréninkem, ani po konci aktivní kariéry se otec tří dětí rozhodně nenudí. „Prvotně se snažím být více s rodinou, to byl i hlavní důvod proč jsem skončil s lyžováním. Profesně jsem nakonec po malé pauze skočil do úplně jiného odvětví, pohybuji se v hotelnictví. Chvíli jsem byl v Německu a nyní jsem si sám vzal na starosti hotel na Šumavě,“ popisuje Jakš.
I nadále bude působit také v prostředí českého běžeckého lyžování, i když v naprosto nové roli. V nadcházející sezoně se s národním týmem chystá na podnik Světového poháru do norského Osla. „Měl bych se tam věnovat sponzorům, kteří se pojedou podívat na závody, a trochu jim přiblížit, jak tam všechno funguje,“ vysvětluje. Kromě toho se jako ambasador závodu na Šumavě objeví také v nadcházejícím ročníku náborových závodů pro děti Lyžuj lesy. „Kolem lyžování mám hodně přátel, které vždycky rád uvidím. Když pak nějakou svou návštěvou budu nápomocný, tak z toho budu mít vždy dobrý pocit,“ uzavírá jeden z nejúspěšnějších závodníků české historie.
