Připomenutí 100. výročí odhalení mohyly na počest tragédie na Zlatém návrší
U příležitosti stého výročí od prvního odhalení mohyly Hanče a Vrbaty se na Zlatém návrší sešli jejich potomci, zástupci Horské služby a další lyžařští nadšenci, aby uctili památku tragicky zesnulých lyžařů. Ještě před tím vznikl Spolek pro zachování památky Hanče a Vrbaty, který chce jejich odkaz dál připomínat a pečovat o místo spjaté s jedním z nejsilnějších příběhů českého lyžování.
Aby tato památka nezapadla, byl 6.srpna 2025 založen Spolek pro zachování památky Hanče a Vrbaty. Předsedou se stal Vlastimil Mendřický, tajemníkem Alex Makarius a zástupcem předsedy Stanislav Henych. Během diskuze byl konstatován upadající zájem veřejnosti o příběh, který v roce 1913 napsaly Krkonošské hory. Dalšími členy spolku jsou potomci hrdinů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Vlastimil Mendřický jménem „Spolku pro zachování památky Hanče a Vrbaty“ přivítal u památníku, který již sto let připomíná mistrovský závod na 50 km, při němž o Velikonocích 1913 tragicky zahynuli vynikající závodník Bohumil Hanč a jeho přítel-zachránce Václav Vrbata. Pronesl úvodní slavnostní projev a položil věnec na mohylu.
Setkání se i přes mrazivé a větrné počasí zúčastnilo třicet lidí – potomci Hanče a Vrbaty, členové Horské služby, přátelé a nadšenci do lyžování.
Odhalení mohyly v roce 1925 se uskutečnilo na den i hodinu přesně před sto lety. Tehdy se mělo začít dopoledne, ale kvůli špatnému počasí museli všichni zúčastnění utéct před deštěm do Labské boudy a slavnostní akt započal teprve po obědě. Bylo zde přítomno mnoho významných osobností z řad lyžařů, Sokolů, turistů a společenských organizací.
O stavbě památníku začali uvažovat jilemničtí lyžaři bezprostředně po tragickém závodě, ale jejich plány nadlouho překazila 1. světová válka. A i po vzniku Československa bylo budování mohyly složité a finančně náročné. Základní kámen byl slavnostně položen jilemnickými lyžaři dne 7. listopadu 1922. Stavbou byl pověřen mladoboleslavský stavitel Ing. Brauer, který práci nedokončil pro nedostatek dělníků i materiálu. Mohylu teprve po dvou letech dobudovali nájemci Labské a Martinovy boudy Bedřich Hloušek a Ferdinand Nejedlý dne 7. listopadu 1924.
Během 2. světové války malou i velkou mohylu včetně pamětních desek poničili němečtí vojáci, kteří měli na nedalekých Jestřábích boudách výcvikové středisko.
K opravě obou mohyl došlo až v roce 1952 díky členům Horské služby z okrsku Rokytnice nad Jizerou, kteří zcela znovu vystavěli malou mohylu Bohumila Hanče a zároveň se podíleli i na opravě velké mohyly. Pamětní desky nejsou původní, tyto současné vyrobili žáci průmyslové školy v Hradci Králové v roce 1952.
Od té doby mohyly statečně odolávaly horskému počasí. Před blížícím se stým výročím od osudného závodu nebyl stav památníku dobrý, a tak v roce 2012 provedli jilemničtí lyžaři-technici generální opravu velké mohyly pod vedením Vlastimila Mendřického a Stanislava Henycha.
Popřejme tomuto památníku, připomínajícímu smutnou událost v začátcích lyžování, aby byl i nadále středem pozornosti a aby se opět po čase našly šikovné a obětavé ruce, které provedou potřebné opravy.
Fotogalerie
