Viktor Polášek: Nejraději vzpomínám na vítězné mistrovství juniorů a lety ve Vikersundu
Patří k talentům českého skoku na lyžích, vždyť je také juniorským mistrem světa z Utahu v roce 2017. V předposledních závodech letošní letní Grand Prix se mu poměrně dařilo – nejprve v Rasnově vyskákal sedmé místo, ze kterého byl bohužel následně diskvalifikován, a o den později skončil třináctý. Jednadvacetiletého skokana na lyžích přivedl k tomuto sportu kamarád. „Byl jím Miloš Kadlec. Bydleli jsme spolu ve stejném paneláku. Ve čtyřech letech se mě zeptal, jestli bych s ním chtěl jít na trénink. Od té doby jsem u skoků zůstal,“ usmívá se rodák z Nového Města na Moravě.
Jak Viktor Polášek přiznává, jeho nejbližší se zpočátku o svého syna obávali. „Rodiče měli strach, ale teď už je to asi přešlo. Ostatní, kamarádi nebo přátelé, byli v pohodě. Někdy se přišli podívat na závody, takže to brali všichni dobře,“ sděluje mladý skokan a podotýká, že neměl žádného vyloženého skokana, kterého by považoval za vzor. „Nějaký menší vzor určitě byl, ale nikdy jsem neměl nějakého Boha. V poslední době se mi nejvíce líbilo, jak skákal Stefan Kraft,“ zmiňuje rakouského mistra světa, vítěze světového poháru, turné čtyř můstků a aktuálního držitele světového rekordu – 253,5 metrů.
Rakušan na tuto vzdálenost ulétl v roce 2017 ve Vikersundu a na tamní mamut má dobré vzpomínky také Viktor Polášek. O den později, kdy Kraft stanovil rekordní zápis, si český skokan dolétl pro své osobní maximum. „Skočil jsem na 222 metrů. Ale určitě nejvíc vzpomínám na mistrovství světa juniorů v USA, které jsem vyhrál.“ Za tento velký úspěch získal i Nejvyšší krajské ocenění – dřevěnou medaili – za aktivní propagaci dobrého jména Kraje Vysočina.
„Polda“, jak se českému skokanovi přezdívá, nejoblíbenější můstek nemá. „Ale jeden z těch, na které se rád vracím, je polské Zakopané. A ten horší? Možná asi velký můstek v Oberhofu, který nemám moc rád. A nesedí mi ještě velký můstek v Liberci,“ přiznává. Když přijde na dotaz, čím se liší skoky na lyžích od jiných sportů, rozpovídá se. „Je to určitě takový velký adrenalin. Co zažijete na můstku, to se nikde nedá udělat. Když skáčete, je to sport na pět sekund. Rozjedete se, letíte… Nejde to nikde dohnat, jako třeba v běhu,“ vypočítává skokan z Nového Města na Moravě, kde aktuálně najdeme můstky K-53 a K-28.
Ačkoliv je mu teprve jednadvacet let, radu pro malé zájemce o skoky na lyžích určitě má. „Ať si to zkusí, jestli je to láká. Je super pocit skákat na největší úrovni. A když skáčete dobře, můžete si to potom užít. Zkusit si skoky, spustit se, a když už někoho začnou bavit, pak nadšení pro sport bude jen narůstat,“ uzavírá Viktor Polášek skokanský medailonek.
