Z výsledků jsem mile překvapená, hodnotí vydařený návrat po mateřské Kateřina Razýmová
Po třech měsících od narození dcery Isabely se Kateřina Razýmová vrátila na závodnickou scénu. A to pěkně stylově. Ve dvou startech na mistrovství ČR v běhu na kolečkových lyžích posbírala dvě stříbrné pozice. A zpomalovat před zimou novopečená maminka rozhodně nehodlá.
Takový návrat čekal asi jen málokdo. Někdejší reprezentační jednička Kateřina Razýmová si tři měsíce po porodu na republikovém šampionátu počínala suverénně. V sobotním i nedělním startu nechala téměř všechny soupeřky za sebou, nestačila pouze na parťačku z národního týmu Kateřinu Janatovou. Při rozhovorech z ní přitom čišel klid, jako kdyby se nic velkého nestalo. „Jsem příjemně překvapená,“ okomentovala své druhé místo. „Vydržela jsem závodit v konstantním tempu a z výsledku nemůžu říct, že jsem nadšená, ale jsem spokojená,“ hodnotila.
Výsledky jsou pro ni dobrým odrazovým můstkem do přípravy, jak sama říká, ať ví, jak na tom je a kolik práce je před ní. „Je to velká nálož, co nám Kačka nadělila (Kateřina Janatová vyhrála sobotní intervalový závod o 50 a v běhu do vrchu o 72 vteřin – pozn. red.).“ Razýmová to ale bere jako výzvu. Doufá, že do zimy dokáže podobné ztráty zkrátit
Hlavní cíl sezóny je u Kateřiny jasný – mistrovství světa ve slovinské Planici. Soustředit se teď chce nejvíce na trénink. „Není to tak dávno, co jsem začala trénovat,“ říká. „Absolvujeme nějaké přípravné závody, které rozhodně nebudeme brát na lehkou váhu.“ Má to ale jeden háček. Do Světového poháru bude moci kvůli zmraženým FIS bodům a pozastavené závodní akreditaci, kterou si obnovila až po porodu, naskočit až v polovině prosince. Místo toho se tak pravděpodobně zúčastní Kontinentálního poháru a následně má v plánu se představit na Tour de Ski.
Velký podíl na jejím brzkém návratu k závodění měla i olympijská vítězka Kateřina Neumannová, která skrze sociální sítě nahlodala jednatřicetiletou reprezentantku, že nemá smysl s trénováním otálet. „Říkala jsem si, že to musím taky zkusit, když říkala, že to jde. Zjistila jsem, že sportovat šlo velmi brzy, protože jsem sportovala do poslední chvíle.“ Dobrou reakci těla pak podle svých slov brala jako motivaci. „Tělo má naštěstí paměť a zlepšuje se to rychle. Předpokládám, že se vývoj zpomalí s nárůstem kvality, takže uvidíme. Zatím bych ale řekla, že nestagnuji a zlepšuji se. Snad to takhle vydrží,“ uzavírá s úsměvem.
