Janatová i Novák skončili ve volné desítce v elitní patnáctce
Světový pohár v běhu na lyžích se jen po týdenní pauze přesunul z Finska do Norska, druhé kolo totiž hostil Lillehammer. Letos poprvé se ve startovní listině SP objevila Kateřina Janatová, ta si krásným 13. místem dorovnala kariérní maximum v distančních závodech. Desítku nakonec ovládla Američanka Digginsová. Michal Novák zapsal mezi muži skvělou 14. příčku, která je jeho nejlepším výsledkem v letošní sezóně. Premiérový triumf zapsal Nor Iver Tildheim Andersen.
První ze dvou českých závodnic na startu byla Kateřina Janatová, která si v Lillehammeru odbyla letošní závodní premiéru v rámci SP. A nevedla si vůbec špatně, ba naopak. Vyrovnanými výkony na jednotlivých okruzích a ladným skluzem si vyjela perfektní 13. místo a porazila i renomovaná jména z Norska či Finska.
„Za mě to dnes bylo skvělé, cítila jsem se moc dobře. Druhé a třetí kolo se mi podařilo jet za Fridou Karlssonovou, což mi pomohlo a pošetřila jsem nějaké síly do závěru. Na posledním kilometru jsem začala finišovat a měla jsem fakt skvělý finiš, kde jsem získala několik pozic. Navíc jsem si vyrovnala své maximum z distančních závodu, za což jsem moc ráda,“ zářila po závodě Janatová, která navázala na svůj výkon a 13. místo z Nového Města na Moravě v lednu 2020.
Česká reprezentantka tedy ukázala, že na sezónu je připravená možná nejlépe v kariéře. Po závodě rozdávala úsměvy a vypadala nadmíru spokojeně. „Asi nikdy jsem se ještě necítila lépe. Vlastně ani nejsem po závodě unavená. Za týden se pojede svěťák v Beitostolenu, kde jsem začala závodit už před dvěma týdny a jela jsem tam velmi dobře. Trať mi tam sedí a věřím, že se mi to tam povede,“ věří si Janatová i do dalšího průběhu sezóny.
Druhá z Češek Tereza Beranová se umístila na 41. místě. „Myslím, že za sebe jsem odvedla solidní výkon, ale výsledek je mnohem horší, než jsem čekala. Vrátila jsem se nohama na zem a potvrdila si, že je ta desítka strašně rychlá. Po poslední desítce jsem myslela, že už na takovou trať nikdy nenastoupím, ale jsem ráda, že jsem nakonec jela. Alespoň jsem si zkusila, jaké tempo dokážu vydržet,“ hodnotila své vystoupení založením spíše sprinterka.
„Lyže byly brilantní, z kopce jsem dokonce sjížděla Fridu Karlssonovou, i když je pravda, že jsem o pár kilo těžší,“ chválí s úsměvem český servis. A jak se těší na svou perfektní disciplínu - sprint? „Tento víkend mám takovou výzvu a zkouším, co mé tělo vydrží a jak reaguje. Před sprintem jsem nikdy desítku nejela, takže sama nevím, co od toho čekat. Ale nejsem žádné béčko, já to vydržím a věřím, že to bude ještě lepší než minule,“ zůstává motivovaná Tereza Beranová.
Po dojetí první skupinky závodnic byla na čele Němka Katharina Hennigová. Dvěma největším švédským favoritkám Fridě Karlssonové a Ebbě Anderssonové v průběhu závodu začal docházet dech. Karlssonová ve žlutém na Němku v cíli ztratila 21,8 vteřiny a o trikot vedoucí závodnice tím přišla, Anderssonová zlepšeným finišem posunula Švédsko alespoň na průběžné třetí místo. O desetinu ji totiž v závěru překonala Norka Heidi Wengová.
V poli však byly ještě dvě velké závodnice, které se na mezičasech přetahovaly s Hennigovou o vedení. Její krajanka Victoria Carlová udržela konstantní tempo až do sedmého kilometru, jenže v závěrečných stovkách metrů přeci jen nedokázala konkurovat skvělému spurtu Wengové. Naopak majitelka velkého glóbu Jessie Digginsová dokázala svou kvalitu, na žádném z mezičasů neztrácela víc než 3 vteřiny a i díky hláškám na trati dokázala v cíli Hennigovou porazit o necelé čtyři vteřiny a závod ovládla.
V mužské části startovního pole už výsledková listina tak různorodá nebyla. Od prvních mezičasů totiž bylo jasné, že v Lillehammeru si norští závodníci udělali takové malé národní mistrovství. A to i v situaci, kdy se rozhodl nestartovat vedoucí závodník pořadí SP Johannes Høsflot Klæbo.
Za tohoto fenoména to totiž vzali jeho reprezentační kolegové. Nejlépe zvládl netradiční desetikilometrovou trať Iver Tildheim Andersen, který udržel vysoké tempo až do konce závodu a vedl v podstatě na každém průběžném mezičase. V první dvanáctce nakonec skončilo hned deset Norů, mezi ně se vklínil jen čtvrtý Brit Andy Musgrave a jedenáctý Švéd William Poromaa. Domácím borcům ale dokázal k radosti českých fanoušků konkurovat i Michal Novák.
Český reprezentant po celý průběh závodu atakoval umístění v top ten, Norové ale přeci jen prokázali v závěru větší výbušnost a možná i znalost tratí, terénu i sněhu. Karlovarský rodák však udržel svůj rozestup na Andersena na půl minutě, což mu vyneslo krásné čtrnácté místo. Sám však vnitřně cítil, že má ještě na víc.
„Pocity jsou malinko smíšené. Výkon je kvalitní, výsledek mě naopak trochu mrzel, ale je to dobrý příslib do budoucna. Moje forma tady ještě není na vrcholu, měla by gradovat k Tour de Ski, takže se máme ještě na co těšit,“ hledí se vztyčenou hlavou a motivací do budoucna.
A jak netradiční distanci prožíval přímo na trati v ostrém závodě? „Jeli jsme tři kola, na prvním okruhu jsem možná trochu přepálil tempo. Pak mi v tom druhém scházela energie hlavně do toho kopce, který tam je. Ve třetím už to bylo maso, tam jsem jel, co to dalo. Tempo jsem si nerozvrhnul nejlépe, byla to teprve druhá desítka v životě, takže se máme ještě co učit. Bohužel mi ani nepřálo štěstí, že bych na trati někoho potkal. Celé jsem to obkroužil sám, což na výsledku taky něco udělá,“ přidal závěrem detailní analýzu závodu Michal Novák.
V sobotu čeká na lyžaře a lyžařky volný sprint, v neděli pak znovu velmi netradiční závody s hromadným startem na 20 km pro muže i ženy.
Foto: Barbora Reichová (ČOV)
