Skokan Janda nekončí. Inspirují ho Kasai a Ahonen
Před olympijskou sezónou prohlašoval, že s velkou pravděpodobností bude jeho poslední. Teď se ale šestatřicetiletý skokan na lyžích Jakub Janda znovu pouští do tréninku a vyhlíží další zimu. Na změně jeho názoru se podepsali i slavní kolegové z branže.
Jakube, co nakonec rozhodlo o pokračování vaší kariéry?
Je tam spousta aspektů, i osobních, o kterých nechci mluvit. Loni jsem ale udělal i spoustu změn, protože ta sezóna předtím byla hodně špatná a najednou tam byly docela dobré záblesky. Pár závodů se podařilo, pár jich nevyšlo, ale ukázalo se, že ty změny byly ku prospěchu. Teď vím, co dalšího je třeba zlepšit a na čem pracovat. Sice je mi šestatřicet, ale cítím, že nějaký potenciál tam pořád je.
Bylo to těžké rozhodování?
Jasno jsem úplně neměl. Navíc když vidím, jak ty posilovny zase bolí a jak mám všechny svaly zatažené, tak si říkám: Že jsem se na to nevykašlal, mohl jsem mít klid (smích). Na druhou stranu tu byla spousta pozitivních ohlasů od kamarádů a lidí kolem mě.
Ulevil vašemu váhání i téměř dvaačtyřicetiletý Japonec Kasai, který se v uplynulé sezóně vrátil na výsluní?
Každopádně. Tím, jak se najednou vyšvihl, posunul ten náš sport do úplně jiných dimenzí. Když mi bylo devětadvacet, všichni mi říkali, že už jsem starý. Teď je mi šestatřicet a poslouchám: Podívej se na Kasaie. Ten je ještě o šest let starší a kde je? Myslím, že Kasaiovi letos za prodloužení kariéry poděkuje spousta skokanů. Bavil jsem se s klukama z jiných států a taky plánovali konec a co mám informace z konce zimy, všichni jdou dál. Kasai opravdu obrátil naše myšlení úplně jiným směrem. Ale neovlivnil mě jenom on.
Kdo další?
Jel jsem s Ahonenem na lanovce a ptal jsem se, jestli už konečně, napotřetí, skončí a hrozně mě překvapil, když řekl, že ne. Čekal jsem, že to zabalí a že se maximálně zase vrátí před další olympiádou, ale on chce pokračovat dál. To pro mě bylo taky zásadní. Stačilo si představit, že budu sedět doma a dívat se na něj v televizi. Rozhodla i podpora od Dukly, kde mi řekli, že se mnou počítají.
Jakub Janda během MS v letech na lyžích v Harrachově (foto: Ivana Roháčková, Dukla)
Po pěti letech se k týmu vrací rakouský trenér Schallert. Vyhovuje vám tahle změna?
Řeknu to na rovinu, a všichni to ví, že jsme tenkrát měli trochu odlišný pohled na trénink. Sedli jsme si, probrali to a uzavřeli to s tím, že co bylo, to bylo. Teď jsme o pět let dál, jak mně, tak Richiemu přibylo pár šedivých vlasů a věřím, že se domluvíme. Tréninky, které mi posílá, samozřejmě bolí a to je přesně to, co potřebuju. Troufám si říct, že jsem na tom kondičně líp, než mnozí dvacetiletí.
Neplánujete si kariéru protáhnout rovnou o další olympijský cyklus?
Je pravda, že v Soči jsem si dělal z novinářů srandu, že v Koreji jsem ještě nebyl, ale vážně nevím. Třeba to bude jedna sezóna, třeba budou dvě. Zatím nemám ani jeden skok na můstku, takže teď je těžké o něčem takovém přemýšlet. Ale do dvaačtyřiceti už to asi opravdu nevydržím (smích).
ŠS
