×
Při prvním skoku na mamutím můstku jsem si hned dal osobní rekord, vzpomíná Tomáš Vančura

Při prvním skoku na mamutím můstku jsem si hned dal osobní rekord, vzpomíná Tomáš Vančura

06.11.2018

Říká se, ať děláš to, co tě baví. A přesně tohle platí u skokana na lyžích Tomáše Vančury. „Kariéra se mi zatím líbí a bavím se tím,“ říká dvaadvacetiletý závodník, kterého přivedli k tomuto sportu rodiče. V podobném duchu odpovídá český reprezentant i na můstky, jelikož žádný neoblíbený nemá. „To bych musel dlouho přemýšlet, nevybavuji si ho. Naopak oblíbený mám tady ve Frenštátě, kde mám dobrou bilanci skoků i výsledků,“ sděluje rodák z Valašského Meziříčí.

Jak už to bývá, podobně jako několik jiných skokanů začal Tomáš Vančura s tímto sportem díky rodičům. „Ti mě ke skokům přivedli. Můj otec totiž skákal také, v té době na Slovensku za Banskou Bystrici,“ prozrazuje český reprezentant, o kterém dříve moc lidí nemělo zdání, že se věnuje právě skokům na lyžích. „Když jsem byl na základce, tak hodně lidí ani nevědělo, že jsem skokan. Nebo jsem to aspoň nevnímal. Pak jsem se dostal mezi skokany specialisty, povedlo se mi pár závodů a najednou o mně začali lidé automaticky vědět, že jsem to já, co skáče na lyžích,“ vybavuje si Tomáš.

Mladý závodník si odbyl svojí premiéru ve světovém poháru 30. ledna roku 2016 v japonském Sapporu, kde debutoval sedmatřicátým místem. O den později bral tři body za osmadvacátou pozici. V japonském olympijském středisku si týden před těmito závody připsal páté a osmé místo v Kontinentálním poháru na velkém můstku a závod na středním můstku dokonce vyhrál.

Ještě týden zpět – od 14. do 17. ledna 2016 – se účastnil mistrovství světa v letech na lyžích, jenž tehdy probíhalo v Kulmu. A vzpomíná na něj určitě jen v dobrém. V kvalifikaci byl patnáctý (183,5 metrů) a prvním závodním skokem dolétl za bájnou dvousetmetrovou hranici – přesně na 210,5 m. „Na Kulm rád vzpomínám, dařilo se mi. Bylo to snad poprvé, co jsem skákal na mamutím můstku a hned jsem si dal osobní rekord,“ pátrá v paměti skokan, jenž nakonec na šampionátu skončil 23., a v týmovém závodě bral s parťáky Maturou, Hlavou a Koudelkou šesté místo. „Vzpomínám i na mistrovství světa juniorů, kde jsem byl sedmý,“ ohlíží se za juniorským šampionátem z února 2016 v rumunském Rasnově, kde tehdy vyhrál David Siegel před Domenem Prevcem, Rjoju Kobajašim a čtvrtým Viktorem Poláškem.

Vančurovým nejlepším umístěním ve světovém poháru je osmnácté místo z Planice 2017, kde dolétl na 225 metrů. V leteckých závodech se mu daří, bral např. jednadvacátou pozici na mamutu v Oberstdorfu ve stejném roce. „Nemůžu říct, že jsem se při prvním skoku na mamutím můstku bál, ale respekt tam byl veliký. A takové očekávání, co to se mnou udělá,“ povídá sympaticky a může hodnotit i další skokanský vrchol – Turné čtyř můstků, kde v hlavním závodu debutoval v Bischofshofenu 2017 (45. místo). „Vybavím si hodně prestižní závod, hodně diváků. Turné je velmi náročné, protože se v krátké době přejíždí na čtyři můstky a člověk se musí hodně koncentrovat,“ myslí si Vančura.

Vítěz dvou závodů Kontinentálního poháru si od skoků nejlépe odpočine jinými sporty. „Jsem hodně na tenis, rád si zahraju fotbal nebo rád jezdím na kole a bruslích. Celkově sporty měním, abych neměl pořád stereotypní pohyb,“ nechává nahlédnout do mimoskokanského dění Tomáš Vančura a jeho rada mladým skokanům je vlastně podobná tím, čím se řídí on sám: „Hlavně ať se skoky baví a užívají si to, dokud jsou mladí. Až přejdou mezi starší, tak už budou mít větší povinnosti,“ zakončuje medailonek český reprezentant.



Generální partner

Hlavní partner

Partneři