Novinky

Sdruženář Slavík se blížil k medaili

Paráda! 29letý sdruženář Tomáš Slavík zajel třetí nejlepší český výsledek na mistrovství světa za posledních dvacet let. V Thunder Bay 1995 byl Kučera čtvrtý a pak v Lahti 2001 Rygl šestý.

V cíli křičel skoro stejně silně jako vítěz Lamy Chappuis nebo němečtí medailisté Rydzek s Frenzelem. Jak se vám jelo za štěstím (měl 11. skok a 13. běh)?

Pro mě to je absolutně nejlepší výsledek kariéry. Jsem hrozně rád. Na poslední kopec jsem věděl, že jedu o šestý až o devátý. Jo, to je super, to už musíš dát tu desítku, říkal jsem si. Pak jsme se tahali s Billem (Demongem), škoda, že mu ujel Lodwick. Já už pak nebyl v kontaktu. Sedmé místo je super. Šestý by bylo ještě lepší, s oslavou na podiu tady před diváky na Holmenkollenu…

Opět jste se zlepšil v běžecké části…

Letos jsem ten zadek nesledoval. Věděl jsem, že když pojedu skupinu, udržím se. Děkuju Stechrovi a Edelmanovi, ty táhli, já se vezl. Až přijeli Američani, s těmi jsem jel už rovnocenně. Neměl jsem žádnou krizi, riskl jsem to. A taky jsem měl fantastické lyže od servisáka Kopala.

Už skok celkem vyšel navzdory horším podmínkám (11. – 120,5 metru).

Neřekl bych, že mi špatně fouklo, spíš mě nefouklo moc. Dneska bylo relativně klidné počasí. Já měl dobrý skok, byl jsem spokojený s provedením. Jury zvolila nižší nájezd, pak zvedali lavičku a fouklo a dalo se skočit dál. Pomohly mi poprvé přepočty, odečet a odpočty. Dal jsem dobrý skok, ale jel jsem níž a vykompenzovalo se to.

Na zlato vám ze stejné pozice v cíli chybělo o čtyři vteřiny míň než běžci Bauerovi na 15 km klasicky, jen 52 vteřin…

Tohle bych nechtěl srovnávat. Pro mě je to životní úspěch, pro něj dobrej výsledek. Ale měl větší očekávání než já.

Vážně jste ani chvíli nepomyslel na medaili, v jeden okamžik jste k ní měl jedenáct vteřin.

Neřešil jsem to. Slyšel jsem, že to hlásili naši, Rakušan i  Němec. Hlavně jsem si říkal, aby někdo nepřilítl zezadu, protože se v třetím kole zpomalilo, zbytečně se taktizovalo. A medaile? Možná příště, posouvat se to dá vždycky. Ale myslím, že můžeme být všichni spokojeni.

Šampionát vám vychází skvěle, že?

Povedla se mi měsíční příprava. Od začátku už jsem tady skákal dobře. Věřil jsem a doufal okolo 15. místa, byl jsem 11. a 7., to je fantastický.

Na konec sezony se asi netěšíte?

Zbývají nám už jen dva závody v Lahti. Byla sice dlouhá, ale škoda, věřím si. Nějaký další bych ještě zvládl. Jsem placený v Dukle, je to moje práce a takhle jsem se trochu odvděčil. Taky celá rodina v Harrachově i Liberci bude mít radost, že když nejsem doma, že jsem aspoň udělal výsledek. Ženu Barču a malého Kubíka opouštím moc nerad.

Budete slavit?

Dám si asi dvě pivka a půjdu spát. Nehrnu do sebe kořalku.“

Miroslav Dvořák 20. ztráta 1:53 (22. skok, 19. běh)

„Bylo to lepší běžecky než minule, ale v druhé části mi docházelo, nejsem tady ve formě. Budu zase muset makat v létě…“

Pavel Churavý 37., ztráta 3:53 (34. skok, 38. běh)

„Po skoku jsem doufal, že to nějak doběhnu. Možná jsem čekal, že by to mohlo být lepší trochu. Běželo se mi těžce, naštěstí jsem nebojoval o tak velký výsledek. Nemám úplně dobrý pocit, ale vím, že dech drží, že to družstvu nezkazím, že tam můžu jet. Snad budu moct závodit v družstvu a uděláme nějaký výsledek. Jsem taky rád za Tomáše, že se mu daří. Když to nejde mě, tak někomu jinýmu. Na konec sezony už myslím. Doktor mi řekl, že se mi to rapidně nezlepší a že buď budu závodit nebo nebudu… Takže to zkusím. Za ten týden se tolik nezmění. Když to jen trochu půjde, pojedu dál. A příští sezonu snad budu zase mezi nejlepšími.“

Aleš Vodseďálek (43.ve skoku, do běhu už nenastoupil)